Vegetariána dnes poznáte celkem snadno. Nemusíte se ho ptát, nemusíte mu prohledávat ledničku a nemusíte ani sledovat, co si objednává v restauraci. Stačí trochu pozorovat okolí. Samozřejmě s výjimkou chvíle, kdy se rozhodne dát si smažák. To už je situace pro zkušeného detektiva.

1. V restauraci se nejdřív ptá, co je bez masa.

Ostatní otevřou jídelní lístek na první straně. On začíná někde u přílohy a postupuje směrem k hlavnímu jídlu. Je to trochu jako hledání pokladu, jen na konci nemusí být zlato, ale grilovaný hermelín.

2. Zná minimálně tři způsoby přípravy cizrny.

Vy znáte cizrnu z polévky. On ji zná pečenou, rozmixovanou, marinovanou a pravděpodobně i v podobě, která ještě nemá české jméno.

3. Na grilovačce se ho někdo vždycky zeptá: „A co teda budeš jíst?“

Jako by bez klobásy přestal fungovat lidský metabolismus. Dotyčný pak vytáhne vlastní hermelín a sleduje, jak se kolem něj vytvoří ochranný kruh.

4. Slovo tofu v něm nevyvolává paniku.

Zatímco část národa považuje tofu za houbu z jiné planety, on přesně ví, jak ho ochutit. A ví také, že neochucené tofu může chutnat jako mokrá houbička na nádobí.

5. Umí vysvětlit rozdíl mezi vegetariánem a veganem.

A když má dost energie, vysvětlí vám i to, proč ryba není zelenina. Tuhle debatu ale obvykle zahájí někdo jiný.

6. Má svůj oblíbený podnik s bezmasým menu.

Nechodí tam proto, že by neměl jinou možnost. Chodí tam proto, že tam někdo pochopil, že jídlo nemusí být jen maso s přílohou a smutným listem salátu.

7. Na rodinné oslavě dostává automaticky brambory.

Někdy samotné. Někdy s okurkou. A někdy mu teta s dobrým úmyslem nabídne řízek, ze kterého maso opatrně odstranila.

8. Má silný názor na kvalitu zeleninového vývaru.

Ne každý vegetarián je kuchař, ale pokud jím je, dokáže vám vysvětlit, proč voda, ve které se deset minut vařila mrkev, ještě automaticky není kulinářský zážitek.

9. Na otázku „A nechybí ti maso?“ odpovídá už téměř automaticky.

Tuhle otázku slyšel tolikrát, že by na ni mohl mít uloženou hlasovou zprávu. Jen ji přehraje a pokračuje v jídle.

10. A hlavně: někdo se ho na to stejně zeptá.

Vegetariánství může být nenápadné, ale společenská potřeba zjistit, co má druhý člověk na talíři, je zřejmě nesmrtelná.

Závěr: Vegetariána nemusíte poznat podle vzhledu, oblečení ani podle toho, jestli má doma deset druhů luštěnin. Nejspolehlivější je zeptat se ho. Jen se připravte, že tentokrát se možná na něco zeptá on vás.

A teď otázka: Jakou nejabsurdnější poznámku jste kdy slyšeli o tom, co jíte nebo nejíte?